Jaromír Nohavica o ragby: Nádherná hra, která spojuje lidi!

Sám se nebojí o sobě říct, že jako hráč žádná extra třída nebyl, přesto ragby miluje a mluví o něm jen v superlativech.  Skladatel a zpěvák Jaromír Nohavica má jasno.

„To víte, když člověk hraje ragby, poznamená ho to na celý život,“ řekl oblíbený umělec, který v dresu ostravské Lokomotivy v žácích začínal na postu mlynáře, v dorostu končil jako mlýnová spojka a později složil píseň Ragby.

Beach ragby na Masarykově námestí v centru Ostravy byl přítomen také písničkář Jaromír Nohavica.

Opravdu vás ragby poznamenalo na celý život?

Když hrajete, nevíte to, ale jak tak postupně stárnete a víte o světě svoje, zjistíte, že ragby mu dalo strašně moc. Takže ať to zní jakkoli, třeba i populisticky, tak ragby mi dalo strašně moc, protože je to jediný ze sportů, který je opravdu kolektivní. Zahrají si tam všichni hloupí, chytří, velcí, malí, rychlí, pomalí… Pro každého se najde místo, je to jako ve společnosti. Když se tak po letech člověk dívá na sport jako velký byznys a potom se koukne na úžasné ragbyové zápasy, tak mu srdce zjihne, protože ví, že ragby je jedinečná věc. Je to nádherná hra, která spojuje lidi.

Co se vám vybaví, když se řekne ragby?

Mládí, kdy jsem ho hrál. Nejprve jako žák a potom i v dorostu. Kolik to může být? Pětačtyřicet? No, skoro padesát let. Pak jsem přestal kvůli muzice. Prostě buď bych byl ragbista, nebo to druhé.

I v Česku, kde je ragby menšinovým sportem?

To u nás bylo vždy a myslím, že takovým i zůstane. A to neříkám s žádným smutkem, jen konstatuji. Ona totiž ta menšinovost tomu sportu sluší. (pousměje se) Nemusí být vše v největších prime-timech na ČT1. Je pěkné, když si lidé musí na ragby zajít jednou za čtrnáct dní do Mariánských Hor, aby ho viděli.

Jak jste se k tomuto sportu před těmi padesáti lety dostal?

Začínal jsem s hokejem, hrál za Vítkovice a třeba i s Frantou Černíkem, čehož si ohromně cením. Když se pak potkáváme, tak jsme oba spokojení, jak jsme to oba doklepali. S ragby přišel náš učitel tělocviku, který ho hrál a zapálil nás do něj. Netrvalo to dlouho a na ragby chodil celý ročník. (směje se) Tehdy ale samozřejmě o něm nebylo takové povědomí jako dnes, kdy se o něm díky skvělým zahraničním přenosům hodně ví. Pak ale přišla muzika a jiné zábavy. Já vždy říkám, že když se něco dělá, tak byste to měl dělat naplno. Nejde něco jen flinkat. Nicméně na ragby jsem nezapomněl, a jak říkám, sluší mu výjimečnost, že v Česku není pro statisícové masy, ale je krásné. A to je důležité.

Koukáte na něj v televizi?

Ano. A když vidím, jak je hra stále rychlejší, plynulejší, samozřejmě technicky dokonalá, atleticky jsou kluci nesmírně dobře vybavení… Je to ale jako všechno ostatní. Vše se vyvíjí a i z ragby se stala nádherná podívaná.

Komu fandíte?

Já mám rád Iry, protože jsou mi blízcí svým naturelem a zrovna ragby jim sluší. Oni jsou takoví tvrdohlaví a zapálení. A s nimi mám spojenou také krásnou vzpomínku.

Povídejte…

Když jsem byl pár měsíců v irském Dublinu na škole učit se anglicky, zašel jsem si do hospody na zápas Irsko Anglie, což je prestižní záležitost jako v hokeji Rusko Česko. Seděli jsme, sledovali zápas a všiml jsem si, že druhou polovinu hospody tvoří divní chlapi s květy kolem krku. Irských kluků jsem se zeptal, o koho jde. „To jsou Angličané,“ odpověděli mi. Když jsem se jich zeptal, že jestli takhle můžou sedět v jedné hospodě, řekli mi: „Můžeme. Za nás se porvou ti dole.“ A to je to, co je na tom sportu zajímavé. Emoce se ze hřiště nepřenášejí hloupě do hlediště.

Autor: David Hekele

Zdroj: http://moravskoslezsky.denik.cz/ostatni_region/jaromir-nohavica-o-ragby-nadherna-hra-ktera-spojuje-lidi-a-vzpomina-na-iry-20170724.html