Scrumqueens: „Neporažené Češky“

Od nejníže postaveného týmu v mezinárodním žebříčku v ragby 15 k evropské trofeje v roce, kdy je nikdo neporazil (plus nejlepší umístění v ragby 7), 2019 byl pozoruhodným rokem pro české ženské ragby. Trenérka a kapitánka jediného neporaženého týmu v roce 2019 v ženských mezinárodních utkáních ragby 15, jsme se zeptali, jak to dokázaly. S blížícím se koncem roku 2019, Scrumqueens využil šanci promluvit si s českou národní trenérkou Hanou Schlangerovou a kapitánkou Petrou Křiklánovou o ženském ragby v Česku a o tom, jak dosáhly takového úspěchu v jejich úžasném roce.

Jak jste obě začaly s ragby ?

Hana Schlangerová: Můj bratr hrával ragby od mládí, a když jsem byla teenager, začala jsem mít zájem hrát, ale neexistoval žádný dívčí / ženský tým. Musela jsem počkat, až jsem byla na univerzitě. V té době se několik lidí (potenciálních hráčů i trenérů) rozhodlo vybudovat tým v Praze a já jsem se přidala.

Petra Křiklánová: Můj strýc byl trenérem místního klubů kategorie U10 a neměli dost dětí na to, aby hráli, tak se mě zeptal a začala jsem hrát s klukama.

Co všechno musíte obětovat jako amatér, abyste byli součástí českého týmu ?

P. K. : Mezi hráčkami je spousta dívek, které již pracují, studují, mají rodiny atd., Takže to zabírá většinu našeho volného času, a to nejen na trénink, ale také na shánění financí, protože ragby žen bojuje finačně na všech úrovních.

Můžete popsat své pocity po druhém vítězství v evropském poháru minulý víkend ?

H. S. : Byla jsem neuvěřitelně hrdá na tým. Odhodlání, které ukázaly za touto výhrou v Trophy. Jak se v během roku zlepšily. Ohromena (ještě jednou), kolik se může hráč naučit v tak krátké době, kdy do něčeho opravdu jde.

P. K. : Byl to úžasný pocit. Nejen proto, že jsme mohly oslavit vítězství na domácí půdě se všemi rodinami a příznivci, kteří nás přišli sledovat v sobotu, ale také proto, abychom viděly, že veškerá těžká práce na hřišti i mimo něj se vyplácí

Před listopadem loňského roku Česko nikdy nevyhrálo utkání, od té doby jste neprohrály. Jak toho bylo dosaženo?

H. S. : To co jsme udělaly (nebo se alespoň se pokusily udělat) je to, co hráčky požadovaly: nabídly jsme jim příležitosti, aby se mohly rozvíjet pro všechny, kdo mají zájem, a vysvětlily jsme  trochu systém hry. Zbytek je úsilí a vůle hráček.

P. K. : Kromě toho máme skvělý trenérský tým, který v nás neustále věří a podporuje nás ve všem, což je velký závazek pro hráčky.

Zvýšil váš úspěch profil  ženské ragby v Česku?

H. S. : Doufám! 🙂 U některých lidí není ragby žen stále podporováno. Nyní si ale více lidí uvědomuje roli žen v ragby než kdy předtím. To mluví samo za sebe.

Byli byste připraveni soutěžit se Španělskem, Nizozemskem, Belgií,  Ruskem na mistrovství Evropy?

P. K. : Řekl bych, že v tuto chvíli ne, ale během příštích několika let by to bylo možné, pokud budeme pokračovat ve zlepšování stejným způsobem jako dnes.

H. S. : Zmenšením mezery mezi námi a týmy jako Německo a Belgie je našim cílem. Přibližujeme se, ale stále je spousty práce, abychom toho dosáhly.

Jaká jedna věc by mohla světová federace ragby, nebo Rugby Europe udělat pro to, aby pomohla pěstovat ragby žen v Česku?

H. S. : Rugby Europe umožnila v loňském roce obnovení soutěže žen Rugby Europe Trophy XV, včetně finanční podpory. V poslední době také zvýšila počet zemí, které se mohou potenciálně účastnit sedmiček v evropských soutěží v kategorii dívek U18.

P. K. :  World Rugby pracuje na zviditelnění ženského ragby prostřednictvím plánu rozvoje žen a následných kampaní a aktivit, včetně přímé podpory potenciálních lídrů. Z našeho pohledu je na nás, abychom toho využily co nabízejí a pomohly tak pěstovat ragby žen v Česku.

rozhovor v originálu v angličtině ZDE