Sergio Parisse (díl první): „Pýcha na to, že se podařilo vytvořit ragby v očích Italů“

Mělo to být 143. utkání v dresu národního týmu proti Anglii v Římě. Legendární hráč třetí řady Sergio Parisse se ohlíží za 18 lety v národním dresu „Squadry Azzury“, za změnou klubu i současných myšlenkách na konec kariéry.

Sergio, pamatujete si 8. června 2002 ?

Sergio Parisse: Jak bych mohl zapomenout ? Je to moje nejintenzivnější vzpomínka mé kariéry ! Byl jsem v Hamiltonu s národním týmem na svém prvním utkání za „Squadru“. Měl jsem 18 let a šel jsem hrát proti „All Blacks“ s Jonah Lomu na střídačce. Dva týdny před tím jsem ho sledoval v televizi a teď jsem ho měl skládat.  Bylo to jako sen, i když ho bylo jednodušší zastavit před televizí, než na hřišti 🙂 . Pamatuji si to jako by to bylo včera.

Nakonec 18 let v dresu „Squadry Azzury“. Jedna věc kterou to ve Vás zanechalo, co by to bylo ?

S. P. : Pýcha na to, že se podařilo vytvořit ragby v očích Italů. U nás je fotbal, fotbal, fotbal a někde daleko pak ostatní sporty. Takže vidět jak lidé jsou nadšení z ragby je úžasné. Byli stále při nás, dali nám toho mnoho. Někdy jsme hráli před 50 – 60 000 diváky a porážka byla nevyhnutelná…poté jako kapitán, když vidíte své spoluhráče na trávníku, že se vydali ze všech sil, to mě vždy dojme. Byli jsme často zklamáni pocitem, že jsme nebyli tak daleko a porážky se řetězily…a někdy jsme vyhráli a to byla apoteóza ! Během osmnácti let jsem hrál s desítkami kluků a nikdy nikdo nepodváděl. A to je proč se diváci k našemu sportu připojily. To je můj největší úspěch.

„Po závěrečném hvizdu rozhodčího se stadion kompletně obrátil. Chlapi plakali, bylo to obrovské.“

Jaká je Vaše největší vzpomínka s národním týmem ?

S. P. : Vítězství proti „Les Blues“ v roce 2011 na stadionu Flaminio, které bylo ve varu. Cítili jsme všech 27 000 diváku jakoby byli na hřišti. Francie přijela silná s Grand Slamem 2010, s neuvěřitelnou generací hráčů, ale narazili jako na kost – vítězství 22-21. Po závěrečném hvizdu rozhodčího se stadion kompletně obrátil. Chlapi plakali, bylo to obrovské. Bylo to první vítězství nad velkým ragbyovým týmem a pro mě co jsem měl komplikované klubové návraty od roku 2005…jsem si to opravdu užil 🙂

Jaký kapitán jste byl ?

S. P. : Měli jsme dobré časy a další komplikovanější..Momentálně jsme na turnaji bez vítězství od roku 2015. Kapitán musí mluvit a vždy jít příkladem. Řekl jsem snad stokrát, že na papíře jsme slabší, ale vždy se začíná za stavu 0-0. Říkal jsem, ať mi ukážou jestli Ti kluci jsou silnější než my, jestli ano, tak prohrajeme. Ale já vím, že jsme schopni je porazit. A někdy se tak stalo. jindy jsme padli. Vzpomínám na utkání proti Francii na Stadio Olimpico, které vyhrajete snad tisíc krát, nebo v roce 2017 proti Skotsku, které musíte vyhrát snad ještě vícekrát. Je těžké to strávit, ale když sklopíte hlavu, tak nemůžete požádat své spoluhráče, aby šli do ohně. Mým úkolem proto bylo vždy věřit v nás.

Jak bude vypadat italské ragby po Vás ?

S. P. : Hodně hlavních hráčů skončilo s kariérou, ale objevují se talentovaní hráči. Opouštím tým v plné generační výměně. Aktuální dvacetiletí hráči hrají výborně, takže jsem plný naděje, Doufám, že federace udělá dobrá rozhodnutí, tak aby tuto generaci dobře doprovázela.

A tím je myšleno co ?

S. P. : Pro růst musíte hrát. Nestačí hrát utkání pouze za výběr U20. Je potřeba dát šanci hráčům také v A-týmu „Squadry“. Je tam risk neúspěchu, ale je potřeba je pozvat mezi ty nejlepší hráče. Je to vzrušující, je to něco na čem je potřeba pracovat a být optimistický co se týče budoucnosti.

„Několikrát jsme porazili Skotsko, dvakrát Francii, Irsko a Wales. To není jen tak.“

Co říkáte těm, kteří uvažují o systému sestupu a postupu v turnaji „6 Nations“?

S. P. : Italský tým nevyhrál v turnaji pět let, je legitimní klást si tyto otázky ! Změnit systém ? Proč ne, musíte být otevřeni a vědět, co lze zavést. Nemějme ale krátkou paměť. I když jsme v současné době mimo špičku, udělali jsme několik výborných utkání jak v turnaji, nebo test utkáních i na mistrovstvích světa a v „6 Nations“ jsme nebyli za 15 let pouze jako náramek ! Několikrát jsme porazili Skotsko, dvakrát Francii, Irsko a Wales. To není jen tak.

Jistě, ale další týmy se také tlačí dopředu…

S. P. : Gruzie je výborná již řadu let. Ale zatím neporazila žádný velký tým, nepřekonala svou hranici možností. Ale proč neuvažovat o systému sestupu a postupu ? Prioritou je pro mě růst našeho sportu, protože pro Gruzii je B soutěž již malá,  ale v současnosti se nemůže integrovat do „6 Nations“. Musíme také rozvíjet další týmy jako Španělsko, Belgii, které na to jen čekají. Pokud Itálie postupovala nahoru, tak jen díky „6 Nations“. Existuje mnoho věcí, které je třeba vzít v úvahu. Ragby je teď v důležitém bodě své historie.

Zdroj: web midi-olympique.fr zde

Pro ragby.info přeložil: Tomáš Krejčí