Matyáš Hopp: „Byl bych pro, aby u nás ragby 7 dostalo více prostoru“ !!

Třiadvacetiletý student mezinárodních vztahů a diplomacie má ve svém ragbyové CV již několik zajímavých hráčských zkušeností. Matyáš Hopp si vyzkoušel středoškolské ragby v Jižní Africe, poznal jak to chodí v italském klubu v Římě, reprezentant ČR, hráč pražské Pragy. V současné době je také ve sportovního programu sedmičkového ragby České ragbyové unie, jako kapitán týmu Dukly ragby 7 . Právě na Duklu a sedmičkové ragby jsme se zeptali.

Od začátku roku trénujete na Dukle bez výrazného omezení ? Jaký máte týdenní tréninkový režim ?

Matyáš Hopp: Ano, je to tak. Díky tomu, že máme podepsané smlouvy s reprezentací, můžeme trénovat bez výrazných změn oproti normálu. Novinkou je nyní navíc antigenní testování všech hráčů jednou v týdnu, aby se zamezilo šíření Covidu a mohli jsme bez obtíží dál pokračovat v tréninkovém programu. Náš aktuální tréninkový režim se skládá ze dvou ragbyových tréninků, po kterých hned následuje kondiční trénink v posilovně. Dále máme jeden atletický trénink v tunelu a další 2 individuální běžecké nebo silové tréninky. Náš aktuální tréninkový režim se skládá ze dvou ragbyových tréninků, po kterých hned následuje kondiční trénink v posilovně. Dále máme jeden atletický trénink v tunelu a další 2 individuální běžecké nebo silové tréninky.

Je složité najít motivaci k tréninku, když vlastně nevíte, kdy a co budete hrát ? Nebo ta motivace je jednoduchá právě v tom, že vůbec můžete trénovat ?

M. H. : Motivace každého z nás na Dukle musí vycházet především z nás samotných. I když za trénování dostáváme drobný finanční příspěvek, stále se jedná o relativně velkou dřinu- tréninky v ranních hodinách před školou nebo prací ještě navíc k těm klubovým ve večerních hodinách. Takže přestože před sebou stále nemáme jasný cíl, trénujeme s chutí, protože nám to především přináší radost. Zvláště dnes, kdy to že můžeme trénovat téměř bez omezení, je veliké privilegium, za což jsme moc vděční.

Na Dukle došlo k změně ve vedení kondiční přípravy. Tu má nově na starosti Andrle Sport. Je to v něčem výrazně rozdílné než v předešlém období ?

M. H. : Tréninky pod vedením našeho nového kondičáka Roman Bošky jsou rozhodně zajímavé. Oproti dřívějšku se nyní o něco více zaměřujeme na funkční využití síly a také na budování dynamiky. Místo různých základních cviků s olympijskou osou máme teď na programu spíše nesčetné množství variací výpadů s nestabilním závažím nebo různé variace sprintů a změn směru.

Když jsi několik let fungoval v klubovém režimu českého ragby a teď máš srovnání s tréninkovou prací v Dukle, tak v čem je největší rozdíl ?

M. H. : Dukla je výběrovým týmem a my se tak denně můžeme potkávat s lepšími spoluhráči, a tedy i trénink samotný má vyšší kvalitu. Zároveň díky tomu, že nám ASC Dukla poskytuje své tréninkové prostory na Julisce se můžeme těšit ze sportovního i regeneračního zázemí, které žádný z českých klubů nemá.

Dukla je tedy TOP v českém ragby ? Může to být ideální spojení studia a špičkového sportovního programu ? To by mohla být hezká motivace pro další mladé hráče a vytvoření tak zdravé konkurence mezi těmi nejlepšími hráči ?

M.H. : Do chodu ostatních klubů u nás nevidím, ale dovolím si tvrdit, že zázemí tu máme skutečně nejlepší. Každý den máme k dispozici hřiště s umělou trávou, plně vybavenou posilovnu, atletický tunel a také regenerační zázemí. Přesně jak říkáš. Nemyslím si, že by u nás v tuto chvíli byla jiná, lepší alternativa pro mladé kluky, kteří to s ragby myslí vážně. (Samozřejmě kromě cesty do zahraničí). V aktuálním kádru jsme téměř všichni zároveň studenty vysoké školy a ze své zkušenosti mohu říct, že v kombinaci s tréninkovou zátěží to není nejjednodušší, ale zvládat se to určitě dá. Konkurence je základem pro to, abychom se mohli posouvat dál jako jednotlivci, ale také jako celý tým. Proto bych byl rád, kdyby u nás bylo o programu Dukly větší povědomí a mladí hráči cíleně usilovali o to zaujmout trenéra a dostat se tak do týmu.

Sedmičky jsou velké téma českého ragby. Může to být prostředek se posunout blíže ragbyovému světu a má cenu se na to více zaměřit ? Třeba dát sedmičkám větší prostor v soutěžích v určité části roku ? Jak vidíš toto téma Ty ?

M. H. : Dle mého názoru jsou sedmičky a celý projekt Dukly skvělým způsobem, jak v našich amatérských podmínkách vychovat hráče na velmi dobré evropské úrovni. Právě díky tomu, že na to, abychom mohli kvalitně trénovat stačí 14 hráčů (nikoliv 30 jako v 15) je rozvoj výběrového sedmičkového týmu dobrý způsob, jak efektivně připravovat talentované mladé hráče, ze kterých potom těží nejenom sedmičkový, ale i patnáctkový národní tým. Stojím si zatím, že pokud hráč dobře zvládá hru v sedmi hráčích, bude i velmi platným ve hře o standardním počtu hráčů. Právě i z toho důvodu bych byl pro, aby u nás ragby 7 dostalo více prostoru v soutěžním kalendáři. Jako nespornou výhodu vidím i to, že díky přítomnosti sedmiček na olympiádě můžeme trénovat pod hlavičkou Dukly, která může poskytnou již dříve zmiňované skvělé zázemí a také financuje velké množství našich zahraničních turnajů. Je však třeba, aby bylo fungování Dukly dobře zkoordinované s prací jednotlivých klubů, aby z tohoto projektu mohli těžit obě strany a České ragby jako celek.

Funguje to i naopak, že platný patnáctkový hráč je i platným hráčem sedmiček ?

M.H. : Sedmičky jsou velmi specifické. Myslím si, že pokud hráč vyniká v patnáctkách, dokáže se i velmi dobře přizpůsobit na sedmičky. Je však zapotřebí především získat skutečnou zápasovou praxi, protože pouze tak hráč pochopí určité specifické prvky sedmiček. Pokud však chceme konkurovat předním evropským týmům, je skutečně zapotřebí, aby projekty jako Dukla mohly dále fungovat i proto, že kromě herních specifik jsou rozdílné i požadavky na silovou, a především běžeckou přípravu.

Mohou být sedmičky i dobrým prostředkem pro menší kluby, které nemají dostatek hráčů pro patnáctkové ragby ? Mohou se tahle ragbyově rozvíjet ?

M.H. : Sedmičky jsou rozhodně dobrým způsobem, jak i v omezeném počtu trénovat a zlepšovat se v ragby. Pro základní zvládnutí sedmiček je zapotřebí mít především dobré obecné ragbyové základy. Tedy umět dobře přihrát, složit a celkově rozumět základním ragbyovým principům. Právě to může menší kluby motivovat v tom, aby na těchto dovednostech pracovaly a postupně se zlepšovaly. Jak jsem již zmiňoval dříve. Dobrý hráč sedmiček se poté jednoduše dokáže prosadit i v zápasech se standardním počtem hráčů.

Teď z jiného soudku. V poslední době jsi součástí podcastu SPOJKY 910 společně s Filipem a Jakubem Fuchsovými. Jak Tě tento mediální projekt baví ? Dle Tvého přehledu o ragbyové světě, je vidět, že ragby je velkou součástí Tvého života. Jaké máš ohlasy na tvé ragbyové komentáře ?

M.H. : Baví mě to moc. Kluci zařizují veškeré technické aspekty a já se snažím akorát přispět svým pohledem na jednotlivé zápasy a situace. Ohlasy jsou zatím veskrze pozitivní. Často se bavíme o určitých kontroverzních momentech, takže je fajn pak slyšet kluky na tréninku- ať už v klubu nebo na Dukle, jak se o probíraných situacích taky baví. Doufáme, že tímhle projektem přispíváme k propagaci ragby u nás. Do budoucna pak máme množství nápadů, jak celý projekt Spojky dál rozvinout, aby měl dosah i k širší veřejnosti.

 

Foto: fotograf KOUDY

Pro ragby.info Tomáš Krejčí